Bílá nemoc

Dost často slýchám, že česká klasika je nuda. Že se u nás nepsali zajímavé knihy a kdesi cosi. Rozhodně s tím nemohu souhlasit. Většinou mi to tvrdí lidé, kteří za svůj největší čtenářský výkon považují pondělní Blesk, maximálně tak nějakou tu dětskou obrázkovou knížku, kterou louskali v raném mládí. A takoví lidé absolutně nevědí o čem mluví.



Před maturitou mi kamarád řekl, že je zoufalý a neví co číst, protože ho nic nebaví. Tenkrát jsem mu dala do ruky jeden z největších pokladů české bibliografie. Karla Čapka. Úchvatný spisovatel, který na rozdíl od mnohých jiných není přeceňovanou figurkou. Karel Čapek opravdu byl Pan spisovatel.

Bílá nemoc je jednou z nejvíce působivých knih, pardon přesněji dramat, které jsem kdy četla. I přesto, že je díky své dramatické formě textově strohá, nepostrádá nic důležitého. Nese v sobě umění, poučení, hluboké myšlenky, vyjádřeny s oslnivou lehkostí.

S mrazivou přesností vystihuje lidskou posedlost mocí i zoufalou beznaděj. Vtáhne a omámí vás svou aurou skutečností. I přesto, že není děj ani místo přesně určeno, každý si příběh spojí s historickou událostí. Já jsem se například díky Bílé nemoci ocitla na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století. Na chvíli jsem se stala svědkem hrůz počínající druhé světové války.

Celá hra je především o lidských povahách a ona "bílá nemoc" zde jen působí jako silný katalyzátor, který nutí dělat lidi zoufalé i kruté činy. Svět, který se doslova mění před očima nejen díky pandemii, ale především kvůli mocenským tužbám, které ničí lidské osudy.

Bílá nemoc je knihou, kterou by si každý měl přečíst, ať už je horlivým čtenářem či nikoli. Nejen, že si to zaslouží sám Karel Čapek, ale drama je odměnou pro čtenáře samotného.

Pozn.: Bílá nemoc byla v roce 1937 zfilmována. Režie se ujal Hugo Hass, který také ztvárnil hlavní roli Dr. Galéna.