Fenomén Lenky Lanczové

Kdo řekl, že nikdy nečetl nic od Lenky Lánczové pravděpodobně pěkně kecá. Jako raný puberťák (tedy zhruba někdy od 12 do 14) jsem jejích knížek přečetla opravdu obrovské kvantum. Nadšeně jsme si je s holkama na základce měnily, diskutovaly o tom, jak ta a ona hlavní představitelka je hloupá / naivní / sympatická / skvělá. Jaký je ten její vysněný princ krásný (pravděpodobně) / romantický / parchant.

Maturiťák (2011)

Aneb prokletí jménem Disney. Správy film pro teenagera musí obsahovat několik důležitých věcí.

1. krásku, která je buď šprtka anebo královna školy
2. dokonalého kluka, který je buď namyšlený frajírek nebo záškolák
3. pár dobrých kamarádek a kamarádů, který film dotáhnou na 90 minut
4. americkou střední
5. ples

1984

Nebýt mé loňské maturity a tudíž nutnosti přečíst zástup knih nikdy bych se k tomuto dílu nedokopala. Chyba! 1984 je prostě geniální z několika hlavních důvodů:

• zjistíte původ Big Brother neboli Velkého Bratra
• budete milovat tu naši pokroucenou politickou situaci a demokracii
• v životě vás nenapadne, že byste mohli volit komunisty
• celý příběh je neuvěřitelně nadčasový
• pohltí vás
• vzpomenete si na všechny ty řeči, které vedou rodiče o tom, jak byl minulý režim na hovno
• donutí vás nenávidět Oceánii
• donutí vás nenávidět ministerstvo Lásky, Míru i Hojnosti
• přináší naprosto autentický pocit celé té absurdní nesmyslnosti totality
• byla napsaná již v roce 1948 (!)
• je prostě skvělá!

Kniha byla dokonce zfilmována a to v roce 1984. Nemohu hodnotit do jaké míry se drží předlohy, protože jsem film neviděla, ale nutno dodat jednu zajímavost a to, že hlavní roli Winstona Smithe si zahrál John Hurt, tedy stejný herec, který ztvárnil pana Ollivandera v prvním dílu Harryho Pottera. :)

Jako malé děti (2006)

Klasická vztahovka. Muž a žena navzájem sebou okouzleni a jejich nevhodná přítěž v pohodě manželky a manžela. Návod, jak skrýt nový milostný poměr za větu ,,Syn / dcera si našel / našla nového kamaráda / kamarádku." Na ČSFD 78%, u mě asi tak 55%. Proč?

Love and Dance (2009)

Viděli jste někdy nějaký polský film? Ne? Pokud máte zájem si trochu rozšířit obzory využijte k tomu právě tento film. Zcela náhodou ho 4.2.2012 uvede i Prima Love pravděpodobně pod názvem Touha tančit. Když vás zrovna zasáhne romantická nálada spojený s tou ve které si chcete užít tolik ohrané taneční téma, Love and Dance bude jasná volba.

Pokání (2007)

Filmy, ke kterým se člověk dostane zcela náhodou, tak říkajíc jako slepý k houslím, jsou buď naprosto skvělé nebo naprosto a totálně otřesné. Pokání patří naštěstí do té první skupiny. 

Kdybych se jednou v autobuse Student Agency nerozhodla pustit si právě tento film, byla bych opravdu o dost ochuzená!

The vampire diaries

S upíry se poslední dobou roztrhl pytel. Zvlášť v období okolo Haloweenu je nejspíš kostým sexy upířice nedostatkovým zbožím. Na každém druhém internetovém rohu najdete pubertální dívky, které vykřikují, jak zbožňují upíry. Upřímně právě všechny tyto hysterické záchvaty mě odrazovaly od toho, abych si kdy The Vampire diaries pustila. 

Sherlock Holmes: Hra stínů (2011)

Četli jste recenzi na Idnes? Ne? Tak ji ani nečtěte! S paní Spáčilovou se málokdy shodnu. Bohužel její slovo je u  některých považováno za svaté a když řekne, že nový Sherlock je brak, tak je polovina Čechů přesvědčena, že to prostě brak JE a nikdo a nic je nepřesvědčí. Proto ani nejdou do kina. Přece nebudou koukat na něco, co má 50%. To radši zůstanou doma a budou sledovat Ulici.

Gentlemani z Harvardu

Od knihy Ericha Segala jsem moc nečekala. Začala jsem s ní hlavně kvůli tomu, že letošní (loňský) Ježíšek mě pěkně vypekl a nenadělil mi žádné čtivo. Asi chtěl, abych měla dost času na učení. Jenže já sem ho převezla a došla jsem si do knihovny! 

Dospívání a stárnutí jedné generace. To je podstata příběhu. Generace, která byla svědkem i přímým účastníkem mnoha historických událostí, o kterých se už učíme ve školách. Že jde o graduantský ročník 1958 mě zprvu trochu odrazovalo. Bude to staromódní a nudné, myslela jsem si. Omyl.

České přebaly jsou děs a hrůza!

Jane Eyre (2001)

Zklamání, zaujetí, fascinace. Jak nová verze Jane Eyre ubíhala v mém přehrávači, vystřídaly se u mě všechny tyto dojmy.

Jako první mě napadlo, že film s Miou Wasikovskou a Michaelem Fassbenderem nesahá tomu z roku 1996 ani po kotníky, ale pak se něco zlomilo. Film začal odhalovat svou duši, schovanou, stejně jako pocity Jane a pana Rochestera, hluboko pod povrchem, tam, kam běžné oko nedohlédne.

Nesnesitelná lehkost bytí

Pro začátek bych chtěla říct, že do povinné četby si raději přečtěte Kunderovy Směšné lásky než Nesnesitelnou lehkost bytí. A pokud Kunderu v povinné četbě nemáte, tak počkejte s jeho čtením ještě pár let. Ovšem jestli patříte mezi jeho fanoušky, přemýšlivé filozofy nebo sexuální maniaky – neváhejte!

Milan Kundera

10 minut

Nesla jsem dnes knihu do knihovny. S přesvědčením, že zase bude prázdná jsem nijak nepospíchala, i když jsem potřebovala být včas ve škole na přednášce. Jak milé bylo překvapení, když knihovna praskala ve švech. Staří, mladí, muži, ženy a všichni s hromadou knih v rukou. Zástup lidí, kteří vraceli knihy, ale také zástup lidí, kteří si knihy půjčovali.

Krásný to pohled. Stále mě nikdo nepřesvědčil a odvážím se říci, že ani nepřesvědčí, že elektronické knihy jsou lepší a jsou perspektivou do budoucnosti. Nesmysl!

Pravá a poctivá papírová kniha se vám nevybije a nezkazí vám oči. 

X-men: První třída (2011)

Těch X-menů už vyšlo tolik, že už je zatěžko se v tom všem orientovat. V První třídě, se ale podíváte na úplný prvopočátek. Je to něco jako jednička Hvězdných válek (ne ta původní, ale Skrytá hrozba, kdy je Anakin ještě prcek). V podstatě takový dvouhodinový flash back, neboli ,,Jak to všechno začalo."

Sbohem Škvoreckému

Dnes, 3. 1. 2012 zemřel v kanadském Torontu jeden ze skvělých českých spisovatelů Josef Škvorecký.

Autor známý především knihám Zbabělci, Tankový prapor nebo Hříchy pro pátera Knoxe. Od roku 1988 žil se svou ženou v Kanadě. Ve věku nedožitých 88 let podlehl rakovině.

Spisovatel, který se stavěl proti absurditě komunistického režimu si jistě zaslouží uznání!

Bílá nemoc

Dost často slýchám, že česká klasika je nuda. Že se u nás nepsali zajímavé knihy a kdesi cosi. Rozhodně s tím nemohu souhlasit. Většinou mi to tvrdí lidé, kteří za svůj největší čtenářský výkon považují pondělní Blesk, maximálně tak nějakou tu dětskou obrázkovou knížku, kterou louskali v raném mládí. A takoví lidé absolutně nevědí o čem mluví.