Věděli jste, že celá Twilight sága je natočena podle knižní předlohy? Díly jsou pojmenovány stejně: Stmívání, Nový měsíc, Zatmění, Rozbřesk. Dnes to nebude o filmech, ale o knihách.
I když ono by to vlastně bylo jedno. Twilight není Harry Potter ani Pán prstenů a příběhy se ani nemusely tolik osekávat. Víte proč? Protože, ty knihy a ani filmy skoro žádný příběh nemají!
Možná je zbytečné tento „fenomén“ představovat, ale pro pořádek.
Stmívání:
Bella, trochu divná holka, která se s nikým nebaví a každý si o ní myslí svoje, se přestěhuje z Kalifornie ke svému otci na hranice USA a Kanady. Potká kluka. Zjistí, že je to upír. Zamiluje se do upíra. Upír Edward se zamiluje do ní.
Nový měsíc:
Bella chodí s upírem. Upíři pijí krev. Ovšem náš upír je etik a požije pouze krev zvířecí. Upírův bratr omylem napadne Bellu. Upír opustí, v zájmu bezpečnosti, Bellu. Bella je v depresi. Bella se začne bavit se svým kamarádem vlkodlakem. Vlkodlak se zamiluje do Belly. Upír se chce zabít. Bella zachrání upíra.
Zatmění:
Bella chodí s upírem. Vlkodlak nemá rád upíra a žárlí. Bellu ohrožuje cizí rezavá upírka. Upíři a vlkodlaci vyhlásí všeobecnou mobilizaci. Zlá rezavá upírka sestaví armádu a jde zabít Bellu. Hodní upíři a vlkodlaci porazí zlou rezavou upírku. Bella je zasnoubená s upírem.
Rozbřesk:
Bella je vdaná za upíra. Bella je těhotná s upírem. Vlkodlak je vzteky bez sebe. Bella porodí člověko-upířího mutanta. Vlkodlak se zamiluje do mutanta. Bella je upír. Italská upíří mafie v čele s Kmotrem je znepokojená. Kontroluje Bellu, upíří klan a mutanta. Trochu se poškádlí. Mutant může žít. Konec.
To je vše. Plus je k tomu přidána nějaká ta rozblemcaná omáčka, aby to tedy vyšlo na ty čtyři knihy a pět filmů a aby se z toho hlavně vydřelo co nejvíc peněz. Je mi z toho trochu smutno. Jako nápad pro fantasy knihu to není špatné. Zvlášť ve spojení s lákavým dívčím románem, ale stačilo by bohatě kniha jedna. Mohla by být nabitá od začátku do konce, člověka by tím, jak je až zbytečně jednoduše napsaná (ano opravdu je to na úrovni tak osmé třídy základky) vtáhla ihned do děje a po celých, dejme tomu, 300 stran by ho nenechala ani vydechnout. Ale ne. Takhle je z toho plytký žvást o ničem. Za přečtení snad stojí jen poslední dva díly, které už se alespoň trochu tváří, že přinášejí nějaký smysluplný příběh.
Ono totiž není snadné psát o velikosti osudové lásky tak, aby to vůbec za něco stálo. Bohužel Stephanie Mayerová není ani William Shakespeare ani Milan Kundera a na stránkách ji často dochází dech a nepřináší čtenáři nic nového a poutavého.
A příště o filmech….
Žádné komentáře:
Okomentovat