Dnes bylo mé největší dilema v tom, o čem vlastně napsat. Chtěla jsem, aby to byl film. Jenže jaký? Včerejší večer jsem strávila ve společnosti skript a jedním okem jsem u toho sledovala Snowboarďáky a Moji tlustou řeckou svatbu, jenže to jsou filmy, ke kterým nemám nějak co říci.
Prolistovala jsem tedy televizní program pár dní nazpět. A potom volba byla jasná. Bude to Pýcha a předsudek. Pokaždé, když tento film vidím, tak se stydím, že jsem si ještě stále nenašla čas na to, si klasiku od Jane Austen přečíst. Hlavně, že ztrácím čas čtením Stmívání a mikroekonomie.